Denní osvětlení

Obecně

Požadavky na denní osvětlení a proslunění domů a bytů se začaly v československých normách objevovat již ve čtyřicátých letech minulého století. Dodržování limitů denního osvětlení se začalo standardizovat především po 2. sv. válce, a to zejména díky městským aglomeracím, kde byl stav proslunění v obytných domech a bytech bezútěšný. V současnosti jsou limity mírnější, než ještě v šedesátých letech minulého století a měly by zajistil alespoň v minimální míře potřebný standard bydlení a přiměřenou kvalitu života s přihlédnutím ke zdravotním rizikům, která jsou spojená se světelnou nedostatečností. Limity se týkají i pracovního a školského prostředí.

Požadavky na denní osvětlení upravuje norma ČSN 73 0580-1 až 4. Tato norma by měla zajistit dostatečné množství denního světla pro zrakovou práci, kterou vykonávají uživatelé budov v jejich interiéru. Kritériem množství denního světla je činitel denní osvětlenosti D (%) stanovený v podmínkách rovnoměrně zatažené oblohy,

kde E (lx) je osvětlenost ve sledovaném místě na srovnávací (pracovní) rovině a E_h (lx) je osvětlenost venkovní vodorovné nezastíněné roviny. Činitel denní osvětlenosti D (%) je veličinou poměrnou, a proto na rozdíl od samotné osvětlenosti E (lx) jeho hodnoty tolik nepodléhají změnám jasu zatažené oblohy. Relativní jednoduchost modelu zatažené oblohy v zimě a jeho nezávislost na poloze slunce, a tím i na orientaci ke světovým stranám, umožňuje poměrně snadno hodnoty D (%) vypočítat pomocí graficko-početních metod nebo s využitím softwaru a také zjišťovat měřením.

V praxi

Problematické je posuzování denního osvětlení a proslunění u developerských projektů, kde je projekt rozdělen do několika etap výstavby, jelikož velmi často dochází k posouzení denního osvětlení a proslunění pro každou etapu zvlášť. To může znamenat, že v první etapě projekt dodrží limity normy ČSN 73 0580-1 až 4, ale další etapa přináší porušení normy u původních domů díky stínění, které způsobí nové objekty. A to i když byly původní domy již zkolaudovány.

Podrobně se řeší projekt až ve stadiu prováděcího projektu, ale již v předchozích etapách (územní řízení, stavební řízení) bychom měli k dennímu osvětlení přistupovat tak, aby v konečné fázi projektu bylo vyhovující a nebyly nutné významné zásahy do projektu (natočení budovy, změna vnitřních dispozic, změna okenních otvorů). Už v rámci územního řízení by si měl stavební inženýr a architekt ověřit plnění požadavků norem na denní osvětlení a proslunění. Denní osvětlení a proslunění ověříme v síti bodů na fasádách plánovaných objektů. V dalších etapách projektu, kdy už známe vnitřní dispozice budov, ověříme výsledky výpočtů z 1. etapy projektu (územní řízení). Vzhledem k tomu, že vnitřní dispozice a velikost okenních otvorů významně ovlivňují hodnoty činitele denní osvětlenosti, musíme v 1. fázi, kdy počítáme pouze činitel denní osvětlenosti na fasádách objektů D_w, uvažovat dostatečnou rezervu.

Literatura:

1. ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – základní požadavky (2007)
2. ČSN 360020 Sdružené osvětlení (2015)
3. ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory (2004)
4. ČSN 73 0580-2 Denní osvětlení budov – denní osvětlení obytných budov (2007)
5. ČSN 73 0580-3 Denní osvětlení budov – denní osvětlení škol
6. ČSN 73 0580-4 Denní osvětlení budov – denní osvětlení průmyslových prostorů
7. ČSN ESČ 70-1949 Osvětlování domovů (březen 1949)
8. ČSN 360011-2 Měření denního osvětlení (2014)